Rozhovor s Ekaterinou Kulakovou
Je předsedkyní Saského zemského svazu židovských obcí, kde vystřídala Noru Goldenbogen sel.
Březen 2025:
Od 17. ledna 2025 je novou předsedkyní Saského zemského svazu židovských obcí Jekatěrina Kulaková. Pětapadesátiletá hudebnice byla zvolena nástupkyní Nory Goldenbogenové, která je zároveň předsedkyní Židovské obce Drážďany. Paní Kulakovou jsme požádali o rozhovor:
Gratulujeme vám ke zvolení předsedkyní. Jaké úkoly jsou spojeny s předsednictvím Saského zemského svazu židovských obcí a co považujete za největší výzvu?
Ekaterina Kulaková: Náš Saský zemský svaz židovských obcí oslaví v roce 2026 sté výročí svého založení. Zemský svaz a s ním všechny tři židovské obce ve spolkové zemi jsou nedílnou součástí této země. Máme však obavy o budoucnost Saska. Výsledky letošních a loňských voleb jasně ukazují, jak je země rozdělená. K tomu se přidává zhoršující se hospodářská situace, která ohrožuje politickou stabilitu. Demokracie, která se v Německu pěstuje již mnoho let, nyní potřebuje naši podporu. Domnívám se, že potřebujeme mnohem více komunikace, diskuse a možná také nové priority. V každém případě jsme součástí německé společnosti s touhou po bezpečnosti a svobodě. A jsme připraveni hrát aktivní roli při utváření společenského života.
Kolik farníků celkem žije ve Svobodném státě a jak jsou rozděleni?
EK: Tři sjednocené farnosti Drážďany, Lipsko a Chemnitz mají celkem něco přes 2200 členů, přičemž největší farnost je v Lipsku.
Na co se chcete během svého funkčního období zaměřit?
EK: Je tolik různých úkolů, které musíme splnit, že zde nemohu zacházet do podrobností. Spíše bych hovořil o prvních krocích, které plánujeme. Každá židovská obec - stejně jako každá církevní obec - má minimálně dvě cílové skupiny, kterým je třeba věnovat stálou pozornost: Mládež a senioři. Každá komunita se snaží řešit problémy interně. My nyní uvažujeme o tom, jak bychom mohli společně situaci zlepšit. Hledáme partnery nejen v Německu a rádi bychom realizovali přeshraniční projekty pro mládež. To neznamená jen mladé lidi, ale také mladé dospělé. S velkou nadějí se těšíme na plánovanou německo-izraelskou organizaci mládeže. Výměna mládeže je pro budoucnost demokracie nesmírně důležitá. Nejde však jen o mladé Němce a Izraelce. Podobné úsilí potřebujeme také ve vztahu k našim sousedním zemím Polsku a České republice. I v našich strukturách pro to hledáme příležitosti a plánujeme první kroky.
Co si slibujete od Roku židovské kultury v Sasku?
EK: Velmi doufám, že po skončení festivalového roku 2026 neztratíme nově navázané vztahy a že ochota k plodným společným aktivitám bude pokračovat. Německé a jiné tradice by se neměly vzájemně vylučovat. Naopak, výměna a interakce obohacují život všech.
Jste klavírista. Jaká je vaše nejoblíbenější skladba a kolik času si ještě dnes najdete na hudbu?
EK: Ach, jedna oblíbená skladba mi nestačí. Existuje obrovské množství dokonalých, geniálních skladatelů a každý napsal něco krásného. Světové hudební dědictví je neuvěřitelně bohaté. Pracuji s dětmi ve škole a mám velkou radost pokaždé, když se svými žáky poslouchám hudbu a povídám si o ní. Děti intuitivně chápou hudbu mnohem jemněji a přesněji než někdy dospělí.
Je nějaké slovo v jidiš, které se vám obzvlášť líbí?
EK: "Momele" - je to slovo v jidiš, kterému rozumí každý, bez ohledu na to, zda mluví jidiš, nebo ne.